Větrná energie

Větrné turbíny přeměňují mechanickou energii získanou z větru na elektřinu. Vítr působí na lopatky, které roztáčí hřídel. Ta je napojená na generátor a vytváří elektrickou energii. Větrné turbíny mohou být postaveny na pevnině nebo na velkých vodních plochách (jako jsou např. oceány a jezera).

Podle dat organizace EWEA (Evropská asociace pro větrnou energii) existovalo v roce 2010 v Evropské unii 70.488 větrných turbín na pevnině a 1.132 na vodě. S technologickým pokrokem se turbíny zvětšily a zvýšil se také jejich výkon: stejné množství energie může být vyprodukováno s menším počtem turbín.

Průměrná větrná turbína na souši, která byla vyrobena v roce 2014, může každoročně zásobovat elektřinou více než 1.500 průměrných domácností v EU. Průměrná turbína postavená na vodě s výkonem 3,6 MW může uspokojit energetické nároky více než 3.312 takových průměrných domácností.

V současnosti (2014) je stavba větrných turbín na souši finančně výhodnější. Nicméně je možné očekávat, že v nadcházejících letech se větrné turbíny na vodě budou vyrábět ve větším měřítku, jejich ceny klesnou a produkce elektřiny z turbín umístěných na vodě bude stále konkurenceschopnější.

V roce 2014 je podle organizace EWEA výkon větrných elektráren v Evropské unii průměrně 19,5 MW na 1000 km2, s nejvyšší hustotou elektráren v Dánsku a Německu. Ačkoli 25 z 27 členů EU nyní používá větrnou energii, zbývá v některých státech stále ještě značná nevyužitá kapacita, například ve Francii, Velké Británii a Itálii.

Celkový výkon dodávaný větrnými elektrárnami zřízenými v Evropě pokrýval na konci roku 2012 7 % roční spotřeby elektrické energie 27 států Evropské unie.

Větrná energie představuje 26 % celkové produkce elektřiny v Dánsku; v Portugalsku a Španělsku jde o 16 %; následuje Irsko (12 %) a Německo (11 %).

Výhody

  • Produkce elektrické energie z větru nevytváří žádné emise skleníkových plynů. Energie, kterou turbína poskytne, převyšuje až 80krát množství energie, která byla potřeba k jejímu vybudování, montáži, provozu, údržbě a vyřazení z provozu (podle dat EWEA). Organizace EWEA také odhaduje, že v roce 2011 zabránila větrná energie produkci 140 milionů tun CO2 v rámci EU, což by odpovídalo vyřazení 33 % automobilů v EU – 71 milionů aut – z provozu.
  • Oproti fosilním palivům nemá vítr jako „prvotní surovina“ žádné náklady a bude vždy k dispozici.
  • Větrné elektrárny zabírají jen omezený prostor a dovolují dále využívat pozemky v jejich okolí (např. pro zemědělství).
  • Doba potřebná k výstavbě je obvykle velmi krátká – soustava elektráren poskytující 10 MW může být postavena za dva měsíce. Větší soustava produkující 50 MW může být postavena za šest měsíců.
  • Na rozdíl od fosilních paliv a jaderných elektráren potřebuje technologie založená na větrné energii k produkci elektřiny velmi malé množství vody. Pokud uvážíme, že nedostatek vody je již dnes naléhavým problémem a tato situace bude ještě dále zhoršena klimatickými změnami a růstem populace, je větrná energie klíčem k zachování vodních zdrojů.Producing electricity from wind energy causes no greenhouse gas emissions.

Nevýhody

  • Vítr není konstantní, objevují se bouřky i naprosté bezvětří. Pokud nevane vítr, neprodukuje větrná elektrárna vůbec žádnou elektrickou energii. To je důvod, proč musí být tyto elektrárny propojeny s elektrárnami, které jsou schopny přizpůsobit se aktuálním nárokům na elektřinu (využívajícími např. elektřinu z vody nebo bioenergii) a je potřeba hledat důmyslná řešení rozvodné sítě.
  • Větrné elektrárny byly také kritizovány za svou hlučnost. Tento problém se dá snadno vyřešit vybíráním vhodných míst pro výstavbu těchto elektráren i upřednostňováním moderních technologií pro produkci větrné energie. Více informací můžete najít v přehledu vypracovaném v roce 2009 Americkou a Kanadskou asociací pro větrnou energii.   Wind power stations have also received criticism because of noise pollution. The problem of noise pollution is easy to solve by choosing a suitable location for plant construction and by favouring modern wind power technology. You can consult the review conducted in 2009 by the American and Canadian Wind Energy Association for further information.
  • Větrná energie je také kritizována za hyzdění krajiny (vzhledem k tomu, že jde o otázku vkusu, je toto téma diskutabilní). Zvolení vhodného umístění elektrárny může opět pomoci tento problém vyřešit. Většina zemí EU vyčlenila důležité oblasti krajiny, chráněné oblasti a místa kulturního dědictví – to pomáhá producentům energie najít místa, kde výstavba větrných elektráren tolik nepřekáží.
  • Větrné turbíny mohou negativně zasáhnout ptáky a netopýry. Pokud je větrná elektrárna postavena na lehkomyslně vybraném místě, může rušit ptáky při hnízdění a krmení. Může taky narušit migraci a dokonce i ptáky zabíjet. Úmrtí ptáků, kteří narazili na větrné turbíny, představuje ovšem pouze malou část těchto nehod, které způsobuje lidská aktivita (dále například nárazy do vozidel nebo budov). Tento problém může být opět vyřešen výběrem vhodných oblastí, kde by měla být větrná energie produkována. Zaslouží si také zmínit, že soustavy větrných elektráren jsou často předmětem studií „Environmental Impact Assessment „ (Vyhodnocení vlivů na životní prostředí). To zaručuje, že je efekt elektráren na bezprostřední okolí, včetně fauny a flory, pečlivě posouzen ještě před jejich samotnou výstavbou. Navzdory jejich vlivu na ptáky upřednostňují větrné elektrárny dokonce i nevládní organizace zaměřené na ochranu ptáků. Například se mnohé shodnou na tom, že změna klimatu je pro ptáky tím největším nebezpečím a že využití větru a jiných obnovitelných zdrojů je jasným řešením klimatických změn.

  O dopadu větrných elektráren na životní prostředí se můžete dočíst na velmi podrobné stránce na anglické Wikipedii.

  EKOenergie nastavuje kritéria pro produkci energie z větru a z ostatních obnovitelných zdrojů. Energie z větrných elektráren, která je označena jako EKOenergie, pochází vždy z oblastí mimo ohrožené habitaty, migrační trasy, chráněné oblasti a místa kulturního dědictví.